Je jasné, že touto povodní to neskončí. Bude hůř, počasí bude bláznit stále víc. Pomalu se začínáme učit, jak se povodním bránit. Některá opatření fungují, některá jsou, řekněme, trochu děravá. Jak je ale naším zvykem, jdeme na to odzadu. Naučili jsme se stavět protipovodňové zábrany a vodní nádrže. Tato opatření jsou ale až ta poslední v řadě (tzv. harm reduction). Jak dlouho a jak vysoko, budeme moci tyto zdi budovat? V tuto chvíli je nejvyšší čas ohlédnout se po nějakém jiném řešení, jak účinky povodní zmírnit.
Pokud opět použiji lékařskou terminologii, chybí nám tu tzv. primární prevence. Měli bychom si tedy položit otázku, jak snížit hladiny řek v případě velkých dešťů. Tedy klasická nerudovská otázka: Kam s ní? Odpověď není jednoduchá a provedení opatření nebude o nic jednodušší. Prevenci je třeba začít u zdroje problému. Nebudeme se snad pokoušet poroučet větru, dešti, ale měli bychom se zaměřit na potoky a řeky, které velkou vodu přinášejí. Tedy ani ne přímo na řeky, jako na jejich blízké okolí a jejich stav. Základem je udržet vodu v krajině, tam patří, řeka je přepad, kam odtéká voda nadbytečná, ta kterou krajina nevyužije na místě. Existuje mnoho možností, jak toho dosáhnout: zlepšování vlastností půdy, přerušení podzemních drenáží, snižování povrchového odtoku pomocí mezí a zasakovacích pásů, změna využívání nepříliš plodných ploch orné půdy na trvalý travní porost, obnova mokřadů, redukce zpevněných nepropustných ploch ve městech, které zapříčiňují přímý odtok dešťové vody trubkou do toků (např.: ze střech). Pokud někdo stále s posvátnou úctou vzhlíží nahoru po řece k vltavské kaskádě, tak ta nám moc nepomůže (stavěná je na zadržení dvacetileté vody). Její modernizací, či zvýšením kapacity získáme spíše více místa pro rekreaci, než obranu před velkou vodou.
Pokud se nyní posuneme k samotným řekám a potokům, jejich úpravou lze také mnohé zachránit. Řeka, po zpomalení zhruba na středním toku, ze své přirozenosti tvoří zákruty, meandry, slepá ramena, tůně a lužní lesy. Tyto prvky zvyšují objem vody, který je řeka schopna na kilometru pojmout. Řeka, sevřená do kamenného či rovnou betonového profilu, nám takovou službu neprokáže.
Důležitým faktorem ve veškeré lidské činnosti jsou peníze. Řeknete, že na prevenci peníze nejsou. Jak na co. Například v Ústí nad Labem vedení města plánovalo estakádu (silnici na nožičkách), která by v případě povodní zajistila spojení městských částí. Odhadovaná cena půl miliardy…
Toto by stálo za prostudování: http://www.natur.cuni.cz/geografie/vyzkumny-zamer-geograficke-sekce/publikace/povodne-a-zmeny-v-krajine